Odkaz na místo: ZDE
Je libo malý výlet do prehistorie?
Před třemi tisíci lety se ve Středomoří rozvinula relativně vyspělá talayotická kultura, která odpovídá naší době bronzové. Lidé obývali kamenná sídliště a živili se převážně pastevectvím. Byly to jakési prehistorické vesnice z kyklopských staveb, které měly kruhový půdorys a jejich obyvatelé je stavěli z obrovských skalních bloků bez pomoci malty či jiného pojiva. Jedno z nejlépe dochovaných talayotických nalezišť, Son Fornés, naleznete ve vnitrozemí Mallorky u městečka Montuirí.
Co je to talayot?
Stavba, která tomuto období propůjčila název, je jakási kuželovitá věž, která se nazývá ‚talayot‘. Může mít kruhovou či čtvercovou základnu a dosahuje výšky pět až deset metrů. Její název se v minulosti odvodil z arabského názvu atalaya, strážní věž. S největší pravděpodobností totiž plnila funkci pozorovatelny nebo signální věže. Talayot, který se nachází v areálu prehistorického sídliště Son Fornés patří k největším na Mallorce a má v průměru 17m.
Při návštěvě talayotického sídliště Son Fornés zjistíte, že většina původních staveb má dnes jen obvodové zdi, nebo jejich základy. Díky informačním tabulím se však snadno zorientujete a uděláte si představu, jak se na ostrově v dávné minulosti žilo. Najdete zde obytné místnosti, prostory určené ke skladování jídla, chovu zvířat, provádění náboženských rituálů a také pohřebiště.
Mě sem, do Son Fornés, přivedla malá náhoda, která se zvrtla v příjemné posezení při západu slunce. Zdejší atmosféra připomíná trochu náš venkov a člověk se tak najednou cítí jako doma za humny.
Pokud se zajímáte o prehistorii Středomoří, tak nejvíce památek z talayotické doby zůstalo na sousedním ostrově Menorka. Na pár krásných exemplářů však narazíte i ve vnitrozemí Mallorky. Mezi nejvýznamnější patří také Capocorb Vell u Llucmayoru a Ses Paises u města Artá.
Vyhládne-li vám na zpáteční cestě, zastavte se na okraji města Montuirí v hospůdce Restaurante S´Hostal . Specializují se tu na vynikající obložený chléb ‚pa amb oli‘, prosté venkovské jídlo velkolepé chuti. Nejen památkami člověk je živ.
Odkaz na místo: ZDE
Je libo malý výlet do prehistorie?
Před třemi tisíci lety se ve Středomoří rozvinula relativně vyspělá talayotická kultura, která odpovídá naší době bronzové. Lidé obývali kamenná sídliště a živili se převážně pastevectvím. Byly to jakési prehistorické vesnice z kyklopských staveb, které měly kruhový půdorys a jejich obyvatelé je stavěli z obrovských skalních bloků bez pomoci malty či jiného pojiva. Jedno z nejlépe dochovaných talayotických nalezišť, Son Fornés, naleznete ve vnitrozemí Mallorky u městečka Montuirí.
Co je to talayot?
Stavba, která tomuto období propůjčila název, je jakási kuželovitá věž, která se nazývá ‚talayot‘. Může mít kruhovou či čtvercovou základnu a dosahuje výšky pět až deset metrů. Její název se v minulosti odvodil z arabského názvu atalaya, strážní věž. S největší pravděpodobností totiž plnila funkci pozorovatelny nebo signální věže. Talayot, který se nachází v areálu prehistorického sídliště Son Fornés patří k největším na Mallorce a má v průměru 17m.
Při návštěvě talayotického sídliště Son Fornés zjistíte, že většina původních staveb má dnes jen obvodové zdi, nebo jejich základy. Díky informačním tabulím se však snadno zorientujete a uděláte si představu, jak se na ostrově v dávné minulosti žilo. Najdete zde obytné místnosti, prostory určené ke skladování jídla, chovu zvířat, provádění náboženských rituálů a také pohřebiště.
Mě sem, do Son Fornés, přivedla malá náhoda, která se zvrtla v příjemné posezení při západu slunce. Zdejší atmosféra připomíná trochu náš venkov a člověk se tak najednou cítí jako doma za humny.
Pokud se zajímáte o prehistorii Středomoří, tak nejvíce památek z talayotické doby zůstalo na sousedním ostrově Menorka. Na pár krásných exemplářů však narazíte i ve vnitrozemí Mallorky. Mezi nejvýznamnější patří také Capocorb Vell u Llucmayoru a Ses Paises u města Artá.
Vyhládne-li vám na zpáteční cestě, zastavte se na okraji města Montuirí v hospůdce Restaurante S´Hostal . Specializují se tu na vynikající obložený chléb ‚pa amb oli‘, prosté venkovské jídlo velkolepé chuti. Nejen památkami člověk je živ.