Městečko Valldemossa, zasazené do zeleného údolí s udržovanými zahradami leží v pohoří Sierra de Tramuntana. Má všechno a ještě něco navíc. Květinovou výzdobu, oprýskané okenice, kouzelné uličky, vysoké štíty hor s mořem nadohled. Se svojí půvabnou venkovskou atmosférou je celá jako ‚z filmu pro pamětníky‘.
Historie kartuziánského kláštera
Dominantu tvoří bývalý kartuziánský klášter Real Cartuja de Valldemossa. Historie tohoto místa se začala psát počátkem 14. století, kdy zde král Jakub II. Aragonský nechal postavit palác pro svého syna Sancha. Kartuziánští mniši dostali roku 1399 královské sídlo darem, palác přebudovali na klášter a postupně ho přizpůsobovali svým potřebám. V roce 1717 na místě původního nedochovaného kostela začali stavět novoklasicistický chrám a budovat prostorné cely. Konfiskace církevního majetku roku 1835 celý projekt přerušila. Mniši museli odejít a klášter byl po částech rozprodán do soukromých rukou.
První návštěvníci
Pouhé tři roky poté, co byl klášter sekularizován, se v klášterním areálu ubytovala na místní poměry velice svérázná dvojice: francouzská spisovatelka George Sandová s polským skladatelem a klavíristou Fryderykem Chopinem. Jistě tušíte, že onou akční částí dvojice byla Sandová. Ta zařizovala bydlení a řešila praktické záležitosti. O jejich pobytu napsala knihu Zima na Mallorce, ve které líčí zážitky a pikantnosti z celé cesty.
Za obligátní fotografií se vydejte do parku vedle kláštera. Nachází se zde bronzová busta skladatele, který během svého pobytu ve Valldemosse, složil Preludium Op.28 No.15 Kapky deště.
Klášterní muzeum
Oba umělci jsou bezesporu největším magnetem zdejšího areálu. Klášter však nabízí mnohem více zajímavostí. Starou lékárnu s regály zaplněnými bohatě zdobenými dózami a nejrůznějšími lahvičkami, která sloužila až do 20. století. Navštívit můžete převorskou celu sestávající z prostorných pokojů a vstupem do zahrady s nádherným výhledem do krajiny. V ukázkové cele si uděláte představu, v jakém ústraní kartuziánští mniši žili. Je zde pěkná knihovna s rozsáhlým fondem starých svazků, Chopinovo muzeum a expozice vztahující se k osobě Ludvíka Salvátorského.
Catalina Thomas
Každý pozorný návštěvník si při toulkách kouzelnými uličkami všimne jedné věci, která se mu vryje do paměti. Skoro na každém domě je u vchodových dveří umístěný barevný keramický kachlík s namalovaným obrázkem. Jedná se o výjevy ze života místní světice Cataliny Thomasové.
Kdo byla žena z obrázků? Narodila se v roce 1531 ve Valldemosse a i přes těžký úděl, byl její život naplněn zázraky. Catalina se od útlého mládí modlila u vlastnoručně zhotoveného oltáře, což ji ochránilo od nejrůznějších pokušení. Pro svoji mimořádnou zbožnost byla přijata jako novicka v ženském augustiánském klášteře v Palmě. Zemřela v roce 1574 v klášteře svaté Marie Magdaleny, kde je také uloženo její tělo. V roce 1792 byla blahořečena a roku 1930 svatořečena.
Její rodný dům se nachází v úzké uličce na Calle Rectoria 5. Malá kaple se svatou relikvií je přístupná veřejnosti.
K připomínce a uctění Svaté Kateřiny, slouží každoroční slavnost pořádaná 28. července.
Pro obyvatele Valldemossy tato událost znamená mnoho. Chystají se na ni dlouho dopředu a s velkou hrdostí se na ní také podílejí. Uličky bývají několik týdnů dopředu nazdobené bílými girlandami, na domech visí prapory s portréty svaté. V roce 2024 byla ještě víc okázalejší, neboť se slavilo 450 let od úmrtí světice.
Samotné procesí je komorní záležitost. Po západu slunce vychází poblíž jejího rodného domu nazdobené vozíčky tažené oslíky. V nich sedí děti v lidových krojích a obdarovávají kolemjdoucí sladkostmi z proutěných košíčků.
Coca de patata
Tradiční pečivo z jemného kynutého těsta, které obsahuje bramborový škrob, nebo nastrouhanou vařenou bramboru. Lehký bochánek na první pohled připomíná naši koblihu, ale je pečený v troubě bez jakékoliv náplně. Původně se podával pouze ke snídani. Díky zvýšené poptávce turistů jej můžete ochutnat po celý den v místních kavárnách.
Městečko Valldemossa, zasazené do zeleného údolí s udržovanými zahradami leží v pohoří Sierra de Tramuntana. Má všechno a ještě něco navíc. Květinovou výzdobu, oprýskané okenice, kouzelné uličky, vysoké štíty hor s mořem nadohled. Se svojí půvabnou venkovskou atmosférou je celá jako ‚z filmu pro pamětníky‘.
Historie kartuziánského kláštera
Dominantu tvoří bývalý kartuziánský klášter Real Cartuja de Valldemossa. Historie tohoto místa se začala psát počátkem 14. století, kdy zde král Jakub II. Aragonský nechal postavit palác pro svého syna Sancha. Kartuziánští mniši dostali roku 1399 královské sídlo darem, palác přebudovali na klášter a postupně ho přizpůsobovali svým potřebám. V roce 1717 na místě původního nedochovaného kostela začali stavět novoklasicistický chrám a budovat prostorné cely. Konfiskace církevního majetku roku 1835 celý projekt přerušila. Mniši museli odejít a klášter byl po částech rozprodán do soukromých rukou.
První návštěvníci
Pouhé tři roky poté, co byl klášter sekularizován, se v klášterním areálu ubytovala na místní poměry velice svérázná dvojice: francouzská spisovatelka George Sandová s polským skladatelem a klavíristou Fryderykem Chopinem. Jistě tušíte, že onou akční částí dvojice byla Sandová. Ta zařizovala bydlení a řešila praktické záležitosti. O jejich pobytu napsala knihu Zima na Mallorce, ve které líčí zážitky a pikantnosti z celé cesty.
Za obligátní fotografií se vydejte do parku vedle kláštera. Nachází se zde bronzová busta skladatele, který během svého pobytu ve Valldemosse, složil Preludium Op.28 No.15 Kapky deště.
Klášterní muzeum
Oba umělci jsou bezesporu největším magnetem zdejšího areálu. Klášter však nabízí mnohem více zajímavostí. Starou lékárnu s regály zaplněnými bohatě zdobenými dózami a nejrůznějšími lahvičkami, která sloužila až do 20. století. Navštívit můžete převorskou celu sestávající z prostorných pokojů a vstupem do zahrady s nádherným výhledem do krajiny. V ukázkové cele si uděláte představu, v jakém ústraní kartuziánští mniši žili. Je zde pěkná knihovna s rozsáhlým fondem starých svazků, Chopinovo muzeum a expozice vztahující se k osobě Ludvíka Salvátorského.
Catalina Thomas
Každý pozorný návštěvník si při toulkách kouzelnými uličkami všimne jedné věci, která se mu vryje do paměti. Skoro na každém domě je u vchodových dveří umístěný barevný keramický kachlík s namalovaným obrázkem. Jedná se o výjevy ze života místní světice Cataliny Thomasové.
Kdo byla žena z obrázků? Narodila se v roce 1531 ve Valldemosse a i přes těžký úděl, byl její život naplněn zázraky. Catalina se od útlého mládí modlila u vlastnoručně zhotoveného oltáře, což ji ochránilo od nejrůznějších pokušení. Pro svoji mimořádnou zbožnost byla přijata jako novicka v ženském augustiánském klášteře v Palmě. Zemřela v roce 1574 v klášteře svaté Marie Magdaleny, kde je také uloženo její tělo. V roce 1792 byla blahořečena a roku 1930 svatořečena.
Její rodný dům se nachází v úzké uličce na Calle Rectoria 5. Malá kaple se svatou relikvií je přístupná veřejnosti.
K připomínce a uctění Svaté Kateřiny, slouží každoroční slavnost pořádaná 28. července.
Pro obyvatele Valldemossy tato událost znamená mnoho. Chystají se na ni dlouho dopředu a s velkou hrdostí se na ní také podílejí. Uličky bývají několik týdnů dopředu nazdobené bílými girlandami, na domech visí prapory s portréty svaté. V roce 2024 byla ještě víc okázalejší, neboť se slavilo 450 let od úmrtí světice.
Samotné procesí je komorní záležitost. Po západu slunce vychází poblíž jejího rodného domu nazdobené vozíčky tažené oslíky. V nich sedí děti v lidových krojích a obdarovávají kolemjdoucí sladkostmi z proutěných košíčků.
Coca de patata
Tradiční pečivo z jemného kynutého těsta, které obsahuje bramborový škrob, nebo nastrouhanou vařenou bramboru. Lehký bochánek na první pohled připomíná naši koblihu, ale je pečený v troubě bez jakékoliv náplně. Původně se podával pouze ke snídani. Díky zvýšené poptávce turistů jej můžete ochutnat po celý den v místních kavárnách.
